Nic není samo a nic není ztracené,
                   nic není dáno a nic není určené.
                     Na všem vše stojí a nic není zbytečné,
                               všechno se bojí, i to, co je statečné.
                  Vůle tě vyléčí, zraní tě čas,
                               Bůh není v bodláčí, je pouze v nás.

Okolo pravdy opar lži se skví,
okolo lži pak tichá pravda bdí.            
V neúspěchu se vždy úspěch skrývá                   
a úspěch pachuť neúspěchu mívá.                             
Svět tvoří společně světlo a tma,                                      
každá věc na světě svůj stín pak má,                                              
ni bílá, ni černá -BAREVNÁ!                                                                  

A už je to tu zase

Nic není samo a nic není ztracené,
nic není dáno a nic není určené.
Na všem vše stojí a nic není zbytečné,
všechno se bojí, i to, co je statečné.
Vůle tě vyléčí, zraní tě čas,
Bůh není v bodláčí, je pouze v nás.

Okolo pravdy opar lži se skví,
okolo lži pak tichá pravda bdí.
V neúspěchu se vždy úspěch skrývá
a úspěch pachuť neúspěchu mívá.
Svět tvoří společně světlo a tma,
každá věc na světě svůj stín pak má,
ni bílá, ni černá -BAREVNÁ!

Planá růže na planině
jemným studem

Řekni mi...

"Řekni mi, bratře, řekni mi, copak vidíš?
Když otevřeš oči, řekni mi, na co shlížíš?"

"Dím já, má maličká, dím jí jen světa tvář
a na ní, má maličká, dím já života zář."

Víte, ono když máte hromadu hodin volna, dříve či později začnete myslet na blbosti, takže se neděste, co zase moje chorá hlava vytvořila...
Dneska jsem se se spolužačkou dohadovala na téma "strach". Byla to moc zajímavá debata...

• "Já jen aby se tan Jan Amos Kmenský neobracel v tom hrobě příliš rychle." (prof., 20.10.2010, KONvAJ)
• "Ale žabičky, vy jste příšerky!" (prof., 20.10.2010, KONvAJ)
• "A ke každému zájezdu dostanete jedno dítě zdarma s sebou!" (S.P., 14.10.2010, ČJL)
• "Zklamala mě technika!" (J.S., 14.10.2010, ČJL)
• "... zvuk tam někde leží."  (T.K., 14.10.2010, ČJL)
• Prof.: "Navážete-li to na tu druhou hydroxylovou skupinu..." L.K.: "... vznikne vlkodlak!" (14.10.2010, BIC)
• "To jsou astmatický uhlíky." (prof., 14.10.2010, BIC)
• "Já mám oči od sebe daleko 70 centimetrů!" (M.K., 13.10.2010, lab.)
• "Střední rozměr erytrocytu má zkratku MRD." (prof., HTS) //správně je MCD
• "Já jsem rozptylován ženskými vnady, já za to nemůžu!"  (Marek, MAV)
• "Já jsem se naučil jen ten zadek."  (L.T., 7.10.2010, MIE)
  [ Pokračování článku ]

Tuhle fotku jste už někdy určitě viděli. Většinou k ní bývá dopsáno něco ve stylu "Díky Bohu je pátek." 
Asi tak dva tři roky zpátky tenhle trpaslíček proletěl internetem a pobavil desítky, možná stovky, lidí.

Poslední dobou mám pocit, že si se světem něco jen tak škodolibě hraje. Vážně by mi zajímalo, kde je ta slibovaná logika a spravedlnost. Všechny ty řeči o tom, že nakonec všechno dobře dopadne, všechny ty sliby, že nakonec bude všehno dobré... přece to nemohly být pohádky!
Každé dobro je po zásluze trestáno, zákon schválnosti funguje s neotřesitelnou neúprosností... A tohle má být ten krásný svět plný lásky a pochopení, do kterého jsem se narodila?
Nikdy jsem nevěřila na bohy. A ani nevěřím na Osud nebo něco takového... Tak co se poslední dobou sakra děje? Nějaká nesmyslná síla nám bere naše milované a hází klacky pod nohy, kdykoliv se o cokoliv pokusíme. Svět okolo člověka frčí takovou rychlostí, že člověk není kolikrát schopen pobrat, co se děje. Co za tohle může? Co se stalo?
Cizí lidi se na člověka koukají jako na největšío vyvrhele, děti jsou mezi sebou na sebe zlé, nemocnému člověku, co skolabuje na ulci, nikdo nepomůže. Lidé se okrádají a obelhávají. Neustále si člověk musí hlídat vlastní záda, aby mu v nich někdo je tak nezapomněl kudličku. Co má tohleto být? Kdo to vymyslel?

Byl žil jednou jeden drak,

hledá stolek s mapama,